Třeba mít na paměti, že úspěch jakéhokoliv soudního řízení závisí vždy na konkrétních okolnostech daného případu s tím, že nikdy nelze předvídat pozitivní výsledek sporu s absolutní jistotou.
Žaloba se podává u místně a věcně příslušného soudu. Nachází-li se strany sporu v různých zemích, mohou vzniknout komplikace s určením správné místní soudní příslušnosti. Obecně platí zásada místní příslušnosti soudu podle toho, kde sídlí žalovaný. V České republice by takovým soudem byl okresní nebo krajský soud (ovšem pozor, názvy soudů nemusí tomuto dělení zcela odpovídat, například v Praze vykonávají působnost okresních soudů tzv. obvodní soudy a působnost krajského soudu potom Městský soud v Praze). Z výše uvedeného obecného pravidla existují nicméně rozličné výjimky, proto nelze než doporučit, aby místní příslušnost soudů byla předem smluvně zakotvena.
Výše náhrady nákladů řízení se odvíjí od výše žalované částky. Nutno také uvážit další případné náklady na zajištění vypracování odborných posudků soudních znalců, například v souvislosti se sbíráním důkazů, zejména pokud jde o zjištění skutečné výše vzniklé škody.
V případě výhry soudního sporu se jakékoliv následné exekuční vymáhání vyhrané částky uskutečňuje v místě, kde má sídlo dlužník (žalovaný). Exekuce je prováděna příslušnými vnitrostátními soudními orgány. I toto může například vést k aplikaci či prosazování práva v jiné zemi Evropské unie.