V jednotlivých státech Evropské unie se právní status umělců a jiných osob angažovaných v kulturním sektoru liší. V průběhu mezinárodní spolupráce jsou pořadatelé a organizátoři rozličných druhů kulturních produkcí konfrontováni s problematikou týkající se právního statusu s ohledem na zemi původu umělců. Nejde přitom o záležitost pouze akademického charakteru. Naopak, řešení statusu umělce má zásadní praktický dopad, neboť se od něj odvozují práva na sociální dávky, podmínky získávání pracovních povolení, otázky placení odškodnění a daní apod.
V této kapitole si klademe za cíl vysvětlit základní aspekty právního statusu umělecké a jiné související činnosti v České republice. Rovněž se pokusíme poskytnout formou odkazů na informační portály zahraničních organizací, kontaktní místa nebo příslušné publikace a další praktické informace vztahující se k právním statusům umělecké činnosti v dalších zemích Evropské unie. Níže naleznete souhrn hlavních témat a otázek, jimiž je nutné se detailněji zabývat, pokud se při přeshraničních uměleckých aktivitách budou právní statusy jednotlivých umělců lišit.
V souvislosti s právním statusem umělecké činnosti je úzce spjata také otázka smluvní agendy. Zejména v případech, kdy se smluvní strany zabývající se vzájemnou uměleckou spoluprací, společnými kulturními projekty nebo například také prodejem uměleckých děl nacházejí v různých zemích, je třeba pečlivě uvážit několik záležitostí. V kulturní sféře se pro různé typy vztahů používají různé typy smluv. V této kapitole proto také naleznete základní zásady při uzavírání jednotlivých smluv a přehled nejpoužívanějších smluvních typů s komentářem či vysvětlivkami.