Podpora kulturní mobility a rozvoj spolupráce v oblasti kultury představují zejména v posledním desetiletí významnou součást kulturní politiky Evropské unie. Evropská unie a členské státy přispívají nejen ke vzájemné spolupráci v oblasti kulturních zájmů, ale navazují spolupráce i se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi. Z této spolupráce mohou ve výsledku čerpat jak občané EU, tak i osoby, které nejsou občany EU, a to svou aktivní nebo pasivní účastí na kulturních událostech na území jednotlivých států. Předpokladem pro kulturní mobilitu zůstává splnění právních a faktických požadavků popsaných v této kapitole.
Otázky týkající se vstupu a pobytu na naše území jsou neodmyslitelnou součástí mezistátní mobility umělců. Existují různá oprávnění pro pohyb po území České republiky, jako jsou víza, povolení k pobytu apod., a to i s ohledem na zemi původu (občanství) konkrétních osob.
Česká republika je členským státem Evropské unie a občanům EU smlouvy EU zaručují v rámci vnitřního trhu tzv. čtyři základní svobody: volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Každý občan EU tak má právo žít a pracovat v jiném členském státě.
Umělci, kteří nejsou občany EU, potřebují pro vstup a pobyt na území České republiky pobytové oprávnění, pokud nejsou od této povinnosti osvobozeni (viz dále v textu). Podmínky jsou stanoveny evropským a národním právem, konkrétně ve Vízovém kodexu EU, Úmluvě o provedení Schengenské dohody, v Schengenském hraničním kodexu a v zákoně o pobytu cizinců na území České republiky.