Bez ohledu na konkrétní vyjádření ve smlouvě představuje „stáž“ umístění osoby v rámci zázemí určité instituce, kde daná osoba po určitou dobu pracuje, a to primárně za účelem získávání praktických znalostí a zkušeností bez odborné přípravy – například když malíř dokončí stáž na výtvarné škole nebo dramaturg na scéně divadla. Stáž se proto zaměřuje na získání odborných dovedností, znalostí a zkušeností spíše než na výkon práce.
Z právního hlediska mají stáže dvě základní roviny:
- povinná praxe studentů středních škol či vyšších odborných škol, případně univerzit, kteří musí splnit určitý rozsah odborné praxe jako podmínku pro řádné ukončení studia,
- dobrovolná praxe činěná ze své vlastní vůle s cílem nabrat potřebné zkušenosti.
Povinnost k vykonání praxe zakotvují v prvním případě nejčastěji stanovy nebo jiné vnitřní předpisy školy. Smlouvu s poskytovatelem praxe by proto měla uzavřít škola (je-li student na praxi „vyslán“ školou). Smlouva by tedy neměla být uzavřena se studentem, nýbrž mezi školou a poskytovatelem praxe přímo na základě školského zákona (v případě středních a vyšších odborných škol). Tento postup však někdy koliduje s praxí, kdy odměnu studentům hradí poskytovatel stáže přímo. Školský zákon navíc stanoví, že studentům středních a vyšších odborných škol (nikoliv škol vysokých) se má poskytovat odměna pouze v případě výkonu „produktivní činnosti“, jež generuje příjem. Pokud už je odměna poskytnuta, neměla by klesnout pod 30 % stanovené minimální mzdy. Podmínky konání odborné praxe stanovuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR prováděcím právním předpisem. Bude-li praxe konána bez nároku na odměnu, je nutno být opatrný. Za účelem vyloučení rizika, že by praxe mohla být posouzena jako závislá činnost, je vhodné předem připravit smluvní či jiné dostatečně průkazné podklady, které by byly v případě kontroly na pracovišti předloženy inspektorátu práce.
V druhém uvedeném případě se jedná o přímý smluvní vztah pouze a jen mezi praktikantem a poskytovatelem praxe, v němž škola nijak nefiguruje. I v tomto případě může být stáž s nárokem na odměnu nebo bez nároku na odměnu. Dohodnou-li se strany na odměně, doporučuje se uzavřít například některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Neexistence dohody či smlouvy je z hlediska hrozby případné kontroly dosti nebezpečná. Pokud praktikant nebude dostávat odměnu, existuje další riziko: v průběhu kontroly inspektorátu práce může být stáž vyhodnocena jako nelegální, respektive jako výkon závislé činnosti, a to zejména v případě, bude-li praxe pro poskytovatele stáže určitým ekonomickým přínosem. Podle českého práva je výkon závislé práce bez uzavření pracovněprávního vztahu (písemné dohody) nezákonný. Sankce, které za to hrozí, mohou být likvidační.
Z výše uvedených důvodů je nanejvýš obezřetné uzavřít ideálně dohodu o provedení práce nebo pracovní činnosti, minimálně však alespoň nějakou inominátní (nepojmenovanou) smlouvu, v níž budou dostatečně ujednány veškeré podmínky praxe a skutečnosti, které takový postup odůvodní.