Zatímco v anglo-amerických zemích je možné platně převést (transfer, assign) majetková práva autorská (v jejich pojetí tzv. copyright) na třetí osobu, v České republice není takový převod právně přípustný (na rozdíl například od zemí francouzského dualistického systému, v nichž to možné je). Kontinentální (evropský) právní systém totiž klade silný důraz na osobnostní složku autorských práv, tedy na propojení těchto práv s individuální osobností autora. Právě skutečnost, že osobnostní práva autorská jsou v anglo-amerických zemí na evropské poměry poněkud oslabena, je vlastně v konečném důsledku důvodem, proč jsou majetková práva autorská (copyright) v oněch zemích platně převoditelná. Pro doplnění, osobnostní práva autorská (ať už v jakémkoliv rozsahu či podobě) nejsou převoditelná ani v České republice, ani v ostatních zemích Evropy, ani v anglo-amerických zemích.
V českých podmínkách je možné smlouvou pouze poskytnout třetí osobě tzv. užívací práva (licenci). Bude-li taková licence poskytnuta třetí osobě jako výhradní, ve zcela neomezeném rozsahu v rámci maximální zákonné přípustnosti, ke všem druhům a způsobům užití, které přicházejí v úvahu, spolu s právem poskytovat zcela neomezeně dalším osobám podlicence nebo licenci zcela nebo zčásti třetím osobám postupovat, a to vše za jednorázovou paušální odměnu, jedná se o tzv. „buy-out“, neboli „vykoupení“ těchto práv při poskytnutí jejich maximálního možného rozsahu, jež právo umožňuje.
Z faktického hlediska potom lze na takový proces nahlížet jako na neformální „prodej“ díla nebo neformální „převedení“ autorských majetkových práv. Osoba, která takovouto licenci získá (fyzická nebo i právnická) bude mít k autorskému dílu v ekonomické rovině takřka stejná práva, jako je měl před poskytnutím licence sám autor. Pokud jde o formální stránku věci, z důvodu nepřevoditelnosti majetkových práv autorských se taková osoba formálním nositelem autorských práv majetkových nestane ani v tomto případě; jediným nositelem autorských práv majetkových zůstane i po poskytnutí licence autor (ačkoliv v daném případě již pouze formálně, nikoliv fakticky).
Ustanovení občanského práva týkající se otázek uzavření a obsahu smlouvy někdy zohledňují i situace, kdy smlouvou bude docházet k vytvoření nějakého předmětu právní ochrany (vytvoření uměleckého díla, provedení uměleckého výkonu apod.). Smluvní strany, zejména potom uživatelé, objednatelé a producenti, by při jednání o smlouvě měly vždy na tyto autorskoprávní aspekty myslet a nezapomenout ve smlouvě sjednat příslušnou licenci. Jedině tak budou mít zaručeno, že výsledky tvůrčí nebo interpretační činnosti zhotovitelů a dodavatelů budou moci v budoucnosti patřičným způsobem využívat.
Obsah licenčních smluv se odvíjí od typu a charakteru zamýšleného užití autorského díla nebo uměleckého výkonu. S výjimkou poskytnutí exkluzivní licence, kdy taková smlouva musí být uzavřena písemně, postačí jinak ústní forma uzavření licenční smlouvy. Za účelem snazšího doložení a průkaznosti doporučujeme však uzavřít smlouvu písemně vždy. Obzvláště to platí u větších produkcí a projektů.
Licenční smlouva by měla obsahovat podrobný výčet jednotlivých druhů a způsobů užití, tedy přesný popis toho, který „distribuční kanál“ či model šíření autorského díla/uměleckého výkonu bude v praxi použit.
Dále lze licenci poskytnout s územním (teritoriálním), časovým, množstevním, účelovým nebo technologickým omezením, což však nebrání tomu, aby nemohla být poskytnuta zcela neomezeně ve všech aspektech a rozměrech.
Nebude-li druh ani způsob užití a/nebo rozsah licence výslovně dohodnut, uplatní se tzv. pravidlo účelovosti. Tedy licence bude poskytnuta k takovým druhům či způsobům užití a v takovém rozsahu, který je nezbytný pro dosažení účelu, jehož strany zamýšlely dosáhnout a jež bude zjistitelný z obsahu smlouvy nebo z jednání, která uzavření smlouvy předcházela.
V některých případech má umělec rovněž právo od licenční smlouvy odstoupit, a to například pro nečinnost nabyvatele exkluzivní výhradní licence v případě, kdy producent jako nabyvatel exkluzivní licence nevyužívá licenci vůbec nebo nedostatečně nebo z důvodů změny přesvědčení umělce. Pro platné odstoupení od smlouvy musí ale být splněny některé další zákonné podmínky (například musí být pro odstoupení důvody zvláštního zřetele hodné). Umělec také může čelit skutečnosti, že po odstoupení bude muset uhradit druhé straně škodu vzniklou zánikem licence v důsledku odstoupení.