Výkon práv bez zastoupení kolektivním správcem

Dánský umělec by měl požádat finskou taneční skupinu o písemné svolení k použití části tanečního vystoupení, respektive části záznamu jejich vystoupení, a to z toho důvodu, že finská taneční skupina není zastoupena kolektivním správcem a vykonává svá práva přímo a nezávisle. Dále by bylo vhodné v písemné žádosti specifikovat požadovanou část záznamu taneční inscenace (například stopáží a/nebo označením konkrétních pasáží nebo úseků) a navrhnout výši licenční odměny. 

Bude-li „přizpůsobení“ znamenat provedení tvůrčích uměleckých změn v míře vyšší než pouze rutinní či technické, potom přizpůsobení (a samozřejmě i překlad) textu hry bude představovat dispozici s autorskými osobnostními právy, vyvolávající na straně brazilského divadla nutnost získání svolení ke změně/úpravám díla a k překladu od švédského autora dramatického textu (z hlediska zásady teritoriality tedy pouze za podmínky, že brazilský autorský zákon obsahuje osobnostní práva autorská).

Švédský autor dramatického textu, nezastoupený kolektivním správcem ani vydavatelskou organizací, sám individuálně poskytuje svolení ke změnám a úpravám textu hry, k překladu textu hry do cizího jazyka, případně též může samozřejmě i zakázat jakékoliv úpravy hry, včetně překladu a včetně provozování hry kýmkoliv jiným.

Ke změnám a úpravám hry:

Svolení v písemné podobě by mělo výslovně označovat veškeré navrhované změny a úpravy, s nimiž švédský autor souhlasí, případně může též pro vyloučení pochybností výslovně vyloučit navrhované změny, s nimiž nesouhlasí. Nebudou-li však odsouhlasené změny a úpravy ze strany brazilského divadla dodržovány, má švédský autor z důvodu porušování osobnostních práv autorských možnost žádat okamžitou nápravu situace, v krajním případě potom (pokud by situace nebyla v bezodkladné době napravena, avšak předchozí výzva technicky není nutná) zakázat jakékoliv další provozování hry, včetně případné náhrady nemajetkové újmy zadostiučiněním, tj. omluvou a/nebo finanční kompenzací, popřípadě obojím.

K překladu hry do cizího jazyka:

Měl by být specifikován konkrétní jazyk, do něhož může být hra přeložena. Švédský autor také může například trvat na tom, aby text dramatu přeložil konkrétní překladatel (s nímž má švédský autor například dobré zkušenosti z minulosti apod.). Švédský autor také může svůj souhlas podmínit právem autorizace výsledného přeloženého textu.   

K zákazu jakýchkoli úprav a provozování hry:

Nebude-li švédský autor s navrhovanými úpravami a překladem díla souhlasit (ať už z jakéhokoliv důvodu) anebo v případě, že souhlasit sice bude, avšak brazilské divadlo podmínky poskytnutého souhlasu následně poruší, bude se jednat o zásah do jeho osobnostních práv autorských, kdy švédský umělec může zakázat jakékoliv další uvádění divadelní inscenace využívající jeho text, včetně možnosti žádat náhradu nemajetkové újmy zadostiučiněním, tj. omluvou a/nebo finanční kompenzací,  popřípadě obojím.

Umělci, kteří při výkonu svých práv nejsou zastoupeni kolektivním správcem ani uměleckou agenturou, jsou bohužel nuceni prosazovat své zájmy, práva a nároky sami, na svou odpovědnost a náklady.

Nárok na náhradu škody nebývá v praxi uplatňován často; pokud vůbec ke vzniku škody dojde, je nutné ji vyčíslit a prokázat, což je v drtivé většině případů pro nedostatek důkazů značně obtížné.

Naopak požadavek vydání bezdůvodného obohacení bývá procedurálně vzato o mnoho jednodušší; obvyklá licenční odměna je zjistitelná snáze než výše způsobené škody. Po určení obvyklé licenční odměny (ať už na základě vlastního šetření nebo spolehlivěji za pomoci znaleckého posudku) ji stačí pouze vynásobit dvěma a bezdůvodné obohacení je tím spočítáno a podloženo.

Další problém tkví v nalezení a správném označení odpovědné osoby. Primárně je takovým subjektem majitel/správce/provozovatel serveru, respektive majitel/správce/provozovatel webových stránek, na které byly fotografie nahrány. Dost často je ale takovým majitelem/správcem/provozovatelem subjekt odlišný od osoby, která fotografie na stránky skutečně umístila. Majitel/správce/provozovatel webových stránek navíc nemusí být za zásah do autorských práv vždy přímo odpovědný. Odpovědnost za zásah do autorských práv je totiž u některých druhů majitelů/správců/provozovatelů webových stránek zákonem omezena, lépe řečeno podmíněna. Majitel/správce/provozovatel webových stránek tak ve finále nemusí nést odpovědnost za obsah webových stránek, nicméně může učinit alespoň to, že označí konkrétní osobu, která fotografie na webové stránky skutečně nahrála (pokud není sám takovou osobou a pokud sám takovou osobu zná). Následně nezbývá než kontaktovat identifikovanou osobu přímo a příslušné nároky vůči ní vznést například prostřednictvím e-mailové zprávy.

I za předpokladu, že se neoprávněného uživatele podaří vystopovat a kontaktovat, následné vymáhání jakýchkoliv nároků bývá značně problematické. Ve výše uvedeném příkladu pochází neoprávněný uživatel z Japonska[DV1] , tedy ze země mimo Evropskou unii. Většinou nezbývá než doufat, že neoprávněný uživatel splní, co se po něm žádá, dobrovolně. Jakékoliv právní kroky jsou efektivní a hospodárné pouze tehdy, jedná-li se o velké částky, což ve výše uvedeném případu není příliš pravděpodobné.

Na tomto místě však musíme podotknout, že celá problematika vymáhání autorských práv na internetu je velmi složitá a specifická, přičemž výše uvedené závěry a rady jsou přiměřeně zjednodušeny.  

V případě neoprávněného užití díla doporučujeme postupovat následovně:

1. V první řadě je nezbytné zaměřit se na získání a uchování co největšího množství důkazního materiálu. Jedná-li se o literaturu, doporučujeme opatřit si příslušnou kopii literárního díla nebo jeho části. V případě internetu by měl být zaznamenán přesný den, čas a webová adresa (odkaz/link), na které bylo dílo neoprávněně zpřístupněno veřejnosti. Jakékoliv hmotné důkazy je vhodné podpůrně podpořit svědeckou výpovědí, a to ideálně v písemné podobě.  
2. V druhém kroku musíme identifikovat osobu odpovědnou za porušení autorských práv. V případě novin, časopisů, knih a internetu se lze řídit logem, prohlášením, uvedením kontaktu, označením vydavatele/nakladatele, distributora, správce domény apod. Neobsahuje-li webová doména vůbec žádnou informaci o majiteli/správci/provozovateli webových stránek, nezbývá než pokusit se dohledat takovou osobu prostřednictvím názvu domény (webové adresy) za pomocí různých internetových služeb a portálů informujících o majitelích/správcích/provozovatelích webových domén. Pokud se majitel/správce/provozovatel domény své odpovědnosti za zásah do autorských práv zprostí (za podmínek daných zákonem), měl by alespoň poskytnout informace o osobě, která za zásah do autorských práv odpovědná bude nebo by alespoň (s přihlédnutím ke všem okolnostem) být mohla.
3. Třetí krok spočívá v zaslání písemné výzvy k bezodkladnému upuštění od stávajícího porušování autorských práv, a to ideálně formou doporučeného dopisu s tzv. doručenkou (potvrzením o doručení od poštovního doručovatele). Doručenka má totiž v obecné rovině „právní sílu“ veřejné listiny, takže lze s její pomocí snadno prokázat, že písemná výzva byla skutečně nejen zaslána, ale i doručena. Výzva by měla obsahovat požadavek, aby adresát nejpozději do konkrétního dne (například do tří, pěti nebo sedmi dnů od doručení výzvy) sjednal nápravu a aby se v budoucnu důsledně zdržel jakéhokoliv dalšího porušování autorských práv. Výzvu je nanejvýš vhodné doplnit o upozornění na možný občanskoprávní nebo i trestněprávní postih (v podobě vymáhání zadostiučinění, náhrady škody, bezdůvodného obohacení, případě v podobě podání oznámení pro podezření ze spáchání přestupku nebo i trestného činu).
4. Bez ohledu na vše výše uvedené lze samostatně nárokovat úhradu přiměřené náhrady za dosavadní neoprávněné šíření. Požadovaná přiměřená náhrada by však neměla činit více než dvojnásobek obvyklé licenční odměny.  

Jakýkoliv nárok vznesený osobou z České republiky lze rovnocenným způsobem uplatnit také v některých zemích Evropské unie. Český umělec například disponuje stejnými právy vůči českému i německému neoprávněnému uživateli. V některých zemích Evropské unie ale platí určitá omezení; z tohoto důvodu by veškeré nároky směřující do ostatních států Evropské unie měly být prosazovány za pomoci specializovaného advokáta.

Vůči neoprávněným uživatelům se sídlem nebo bydlištem mimo státy Evropské unie se vyplatí postupovat právní cestou pouze v případě, že autorská práva porušili nebo porušují natolik rozsáhlým a intenzivním způsobem, že případná výše náhrady škody nebo bezdůvodného obohacení může dosahovat značně vysokých částek. V opačném případě není právní postup praktický a hospodárný.  

Ve Spojených státech amerických je jakýkoliv právní proces velmi nákladný. Pro složitost a neznalost amerického právního systému bude bohužel vždy nezbytné najmout amerického advokáta.