Náklady

U umělců činí položka cestování podstatnou část jejích nákladů. Profesionální cestování je vždy spojeno s dalšími náklady. Je vždy nutné zohledňovat možné cestovní výdaje. U osob samostatně výdělečně činných budou cestovní výdaje uvedeny v daňovém přiznání jako provozní výdaje.

Daňově uznatelné výdaje zahrnují cestovní náklady, dodatečné stravné, příspěvky na ubytování a vedlejší výdaje na cestu.  Stejně tak jsou daňově uznatelné pro OSVČ.

Cestovní náklady

Cestovní náklady zahrnují výdaje na zpáteční cestu a cesty v místě určení. Náklady na využití veřejné dopravy (například letadla, vlaků, lodí a místní dopravy) nebo pronajatého vozu lze uplatnit ve skutečné výši.
Náhrady pro rok 2024

Při použití osobního automobilu jednotlivce je náhrada počítána součtem sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a spotřebovaná pohonná hmota se určí násobkem ceny pohonné hmoty a množství spotřebované pohonné hmoty.

Cenu pohonné hmoty se prokazuje dokladem o nákupu (musí z něj být patrná souvislost s pracovní cestou). U více dokladů se cena vypočítá aritmetickým průměrem  prokázaných cen

Per diems

Per diems jsou poskytovány jak pro tuzemské cesty, tak do zahraničí. Zákon upravuje minimální výše jejich plnění.

Tuzemské cesty

Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné podle § 163 odst. 1 zákoníku práce nejméně ve výši:

  • 99 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
  • 151 Kč, trvá-li pracovní cesta 12 až 18 hodin,
  • 237 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Pokud bylo během pracovní cesty poskytnuto jídlo, na které zaměstnanec finančně nepřispívá, snižuje se zaměstnanci stravné.

Jiné výše jsou stanoveny pro zaměstnance státní a příspěvkové sféry.

Zahraniční stravné pro rok 2024 je stanoveno vyhláškou Ministerstva financí ČR  č. č. 341/2023 Sb., kde jsou uvedeny náhrady pro jednotlivé země.

Ubytování

OSVČ musí výdaje na ubytování v rámci vícedenní pracovní cesty v tuzemsku či v zahraničí doložit v prokázané výši (dokladem za ubytování). Zákon neomezuje výši uplatněného výdaje na ubytování, kterou lze zahrnout do daňově uznatelných nákladů.